Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Volyně

POTŘETÍ VE ŠPANĚLSKU

zveřejněno: 20.06.2019

POTŘETÍ VE ŠPANĚLSKU

Vybraní žáci třetích ročníků měli letos šanci zúčastnit se v rámci projektu Erasmus +, který probíhal ve španělském Santiagu de Compostela, čtrnáctidenní odborné praxe a já si s některými z nich připravil rozhovor.

Jak probíhala vaše doprava do Santiaga?

Doprava do Santiaga proběhla letecky, přičemž se nejednalo o přímý let, ale museli jsme přestupovat v Madridu. Na letišti už na nás čekala vedoucí, která nás odvezla na ubytovnu. Po některé to byl první let v životě, přesto jsme to ale všichni zvládli na výbornou.

Jaké bylo ubytování?

Byli jsme ubytováni v místě, kde přespávají především poutníci, jelikož Santiago je poutním místem. Každý z nás bydlel na jednolůžkovém pokoji s vlastním umyvadlem. Největším problémem zde asi dle mého názoru byly společné sprchy a záchody bez ohledu na pohlaví. Celkově ale ubytování hodnotím kladně.

Jeli jste na praxi. Jakou práci jste tedy vykonávali?

Práce se lišily podle oboru, který kdo studuje. Stavaři bílili či projektovali v kancelářích, dřevaři pracovali v truhlárně, designeři se starali o návrhy interiérů a studenti VPB zase naopak pomáhali s instalacemi. Naše firmy byly rozmístěny různě po Santiagu a každý to měl jinak daleko, přesto si myslím, že nebyly žádné problémy.

Měli jste možnost projít si místní památky?

Času byl dostatek a památek ještě více. Ze starého centra města, když jste se procházel těmi starými kamennými uličkami, do vás proudila obrovská energie. Ne nadarmo je Santiago tak vyhlášeným poutním místem. Každý si prošel, co ho zajímalo. Osobně si ale myslím, že největší počet navštívených památek si může zapsat pan učitel Klíma.

V době, kdy jste byli v Santiagu, se tam konaly místní slavnosti. Co mi o nich můžete říct?

V oblasti Santiaga se v tu dobu, co jsme tam pobývali, konal regionální svátek či pouť. Tato slavnost vycházela na čtvrtek 30. 5., tedy dva dny před naším odletem. Ve městě to prostě žilo. Vystupovalo zde mnoho umělců, nejčastěji zpěváků. Lidé si krátili čas v kavárnách nebo na pouťových atrakcích. Opravdu jsme si tyto sváteční dny užili.

Jak byste těchto čtrnáct dní hodnotili?

Myslím si, že největším bonusem těchto 14 dní (kromě toho, že většinu výdajů jsme měli hrazenou z projektu)  je to, že jsme nebyli běžní turisté, kteří proběhnou památky, poleží u moře a každodennost   běžného člověka jim uniká. My jsme pracovali v místních firmách mezi místními, většinou nás brali jako partnery, takže jsme se mohli i něco přiučit, získat zkušenosti, museli jsme se s nimi dorozumět a angličtina ne vždy fungovala, žili jsme jejich denní rytmus, který nás zpočátku dost překvapil - dlouhé volno přes poledne, ale delší pracovní doba vpodvečer. A kdo se chtěl dozvědět o běžném životě více, měl určitě větší možnosti než běžný turista. Prostě, bezvadná zkušenost.

Rozhovor vedl Vojtěch Trčka, PS3.